Letos je vcelku problém sehnat v Alpách volnou chatu. Tak nezbývá než vyrazit někam, kde jsme už byli. Jedeme na Hochjoch-hospiz.

Nástup k chatě je víceméně po nohou, méně už pak po lyžích. Cesta nás natolik demotivuje, že zbytek dne odpočíváme na chatě.

Další den vyřážíme na dlouhý výstup na Weißkugel. Michal čeká na chatě na první závodníky ze skupiny "Transporter Hanka", kteří vyrazili autem z Prahy o den později a chtějí nás ještě dnes dohonit. Objeví se Pavel a Jára. Pavel pokračuje v závodění již s Michalem, Jára čeká poslušně na Petru. Za chvíli nás doženou. Po sluníčku se pomalu a jistě doplahočíme na Weißkugelu. Sjezd byl o něco pohodlnější.

V neděli vyrážíma na Saykogel (já, Michal, Pavel a Peter). Zbytek jde na Guslar Spitze, kam se mi nechce, protože jsme tam byli loni a výstup mě tehdy moc nebavil. Zato na Saykogelu to postupuje pěkně. Pavel prošlape výstup závěřečným podivným hřebínkem (společně s Michalem). Nahoře zjistíme, že z druhé strany je na vrchol cestička vyšlapaná. No nic. Sjezdík opět pěkný, až na dolní partii, což byla "fakt hnusná" krusta.

Od chaty sjíždíme kousíček (aby se jako neřeklo), ale soutěskou se už jde natvrdo zase po nohou. No, nejsou skialpy jen o lyžování, ale i o chození. Více viz následující akce - Velikonoce:-)).

Foto tam co vždycky (u Háni a Michala).