Úvod Lidé a život v Indii Užitečné info a ceny Další foto... ZPĚT na Irčairču	MĚSTO NA VODĚ - ŠRÍNAGAR Sonamarg V sedm má přijet džíp, ale auto nikde. Paní domácí nám hlásí, že řidič už volal, že nás nemůže najít (a to mu včera po telefonu vysvětlovala cestu), ale že je už na cestě. Vystupujeme tedy na ulici, aby nás viděl, když bude projíždět kolem. Za chvilku se objeví černý džíp a z něho vystoupí chlápek menšího vzrůstu, trochu kulhavé chůze, ale s jiskrnýma očima. Batohy nakládáme na střechu. Dokonce je i přikryje plachtou a dobře upevní. Vyrážíme. Cestu už známe. Dokonce by se dalo říci, že známe i každý příkop a jámu. Zastavujeme v Alchi na čaj. Sedíme ve stínu stromů a přemýšlíme, zda jsou ty stromy vysázené uměle či zda by zde rostly i přirozeně. Na cestě potkáváme klučinu v protijedoucím autě, co nás vezl do Kargilu poprvé. Směje se na nás. V Kargilu stavíme na oběd. Je to tu jiný ruch než tehdy po ránu. Na ulici se tlačí davy lidí a množství aut. Řidič nám říká, že máme 30 min na oběd, což je v tomhle městě sakra málo času. Možnosti jídla jsou jen v hodně špinavých restauracích. Michal kupodivu zvláštním způsobem vyčmuchal docela dobrou restauraci (asi nejčistší ve městě), obědvají tu i dva Němci. Než dostaneme jídlo tak to ještě notnou chvilku trvá a časový limit tak nestihneme. Řidič je značně netrpělivý, startuje motor ještě než Pavel nastoupí do auta a netrpělivost je patrná i ze stylu jízdy. Na rozdíl od nás totiž ví, jaká nás ještě čeká cesta. Cesta je jiná hned za Kargilem. Dokonce to ani nevypadá, že by toto mohl být hlavní tah na Kargil. Jedeme podél Indu...   [více textu]